COVID-19 vs. NADVÁHA: co je nebezpečnější?

V tomto článku přirovnám covid k nadváze a civilizačním nemocem. Cílem není bagatelizovat covid, ale podívat se na současnou situaci v kontrastu již dlouhodobě přítomných nemocí v naší společnosti a ideálně i inspirovat k jejich řešení. Dát podnět k tomu, aby si člověk „nenechal líbit“, že nás všední život statisticky vede jak k nadváze, tak k souvisejícím zdravotním problémům.

Zjistěte více kvalitních informací o covidu na této přednášce:

 

COVID KONSTRUKTIVNĚ

Rozpuk virové nemoci covid-19 na sebe váže značnou pozornost. Ta, byť je pro mnohé zdrojem obrovského stresu, a tedy prakticky kontraproduktivní, je ze své podstaty oprávněná, vede v informovanost společnosti a následnou prevenci mnohých úmrtí. Nekontrolovaný rozpuku covidu by přehltil nemocnice, které se již nyní pohybují na hranici kapacity jak lůžek, tak personálu. Možnost rozvolnit průběh nemoci tak reálně zachraňuje životy – nejčastěji našich starších blízkých: rodičů, babiček, dědů. Příběhů o mrtvých blízkých mám kolem sebe již dost.

Zejména z úcty k ohrožené skupině lidí se jeví být vhodné dodržovat stanovená opatření, obzvláště vyhýbat se zbytečným sociálním kontaktům. Některá opatření se mohou jevit (nebo i být) zbytečná, některá na hlavu postavená, nicméně je vidět, že do určité míry fungují. To naznačuje i následující graf, který ukazuje, že se vznikem opatření začalo klesat i množství úmrtí spojené s covidem. Kdo ví – možná i stihneme klidné Vánoce.

Pod grafem mimo jiné můžeme vidět i celkový počet úmrtí na COVID od jeho počátku pro tuto chvíli (4.12): 8902.

Cena na životech – covid v ČR za 1 rok

První úmrtí na covid v ČR bylo konstatováno k datu 20.3.2020. Pro jednoduchost výpočtů budu postupovat následovně: za 269 dní zemřelo na covid 8092 lidí. Budu se tvářit, že by přímá úměra mohla dávat směrodatný výsledek a vyjde mi, že tímto tempem by za rok zemřelo cca 12 000 lidí.

Nezanedbatelná otázka ale je i to, jakou cenu za to platíme jako společnost – od určité míry omezování osobní svobody, nepohodlí v rouškách, extrémní množství stresu, finanční problémy obrovské skupiny lidí, aj. To všechno určitě patří mezi „daně“ covidu.

Skončí někdy doba covidová?

Narozdíl od mnohých jiných onemocnění se covid šíří i od člověka, který nemá příznaky nemoci. V praxi: můžete mít covid, cítit se zdravě, ale i tak nakažujete své okolí. Proto je patrně nemožné zastavit pandemii covidu jinak, než pomocí hromadné vakcinace (svůj osobní názor na toto téma nechám stranou) nebo pomocí čekání na to, až bude ve společnosti rozšířená skupinová imunita u cca 60% obyvatel (vypočítáno na základě nakažlivosti viru – např. dle čísel z Korey by stačilo 30% populace s imunitou, dle čísel ze Španělska 80%). Do té doby jsou zde právě opatření, která mají zabránit neúnosnému dopadu nemoci na společnost.

Budoucnost je však velice nejistá: virus mutuje, imunita není trvalá (člověk může onemocnět znovu). Jak to doopravdy skončí?

VÍCE O TOM V PŘEDNÁŠCE COVID KONSTRUKTIVNĚ

Je velice pravděpodobné, že s námi covid zůstane napořád. Počet úmrtí by měl díky skupinové imunitě klesat. Pozornost tomuto tématu bude dávána do té doby, dokud to bude zajímavé téma pro média. Poté se objeví nový problém, který bude mediálně zaměstnávat lidské mysli.

 

Jsou zde vážnější rizika pro naše zdraví?

Co mě z pozice člověka dlouhodobě zabývajícího se propagací zdravého životního stylu fascinuje, je selektivnost nebezpečí, kterému věnujeme pozornost. V ČR ročně zemře cca 100 000 lidí. covid počet smrtí navýší, to ano. Nicméně obrovské množství z celkové úmrtnosti naší země, jsou nemoci, kterým se můžeme vyhnout možná i jednodušeji, než covidu. Jen na ně nikdo neupozorňuje, a tak pozorujeme své blízké, jak podléhají nemocem cév, trápí se s cukrovkou, ztrácí paměť…

Třetinu až polovinu úmrtí v naší společnosti (v závislosti na způsobu tvorby dat) tvoří nemoci oběhové soustavy: mnohým z nich by šlo zabránit. Existují dokonce (vědecky podložené) názory, že jsou nemoci, jako je infarkt a mrtvice zbytečné. Ještě nedávno tyto nemoci neexistovaly u mnohých společností na Zemi, např. studie z roku 1960 v Ugandě porovnávala 632 mrtvých Uganďanů s 632 mrtvými Američany (stejného věku, pohlaví, atp.). 136 Američanů (22%) zemřelo na Infarkt. U Uganďanů se našel jeden případ (0,2%) infarktu, který navíc ani nezapříčinil úmrtí.

Nemoci oběhové soustavy doprovází mnohé komplikace, které ničí lidem život: bolesti, únava, braní léků a následně dalších léků. Vysoký krevní tlak – do veliké míry řešitelný pomocí životního stylu – je riziko úmrtí č. 1 v naší společnosti. K nemocem oběhové soustavy bychom mohli připočíst mnohé rakoviny, nemoci mozku typu Alzheimer, cukrovky, vysoké hladiny cholesterolu a vysoký krevní tlak (rizikový faktor úmrtí č.1), spolu s dalšími civilizačními nemocemi.

Podle WHO jsou civilizační nemoci zodpovědné za 70% úmrtí na světě. SZÚ říká 60%. Kdybychom toto procento použili na ČR, jsou zodpovědné za cca 60 000-70 000 mrtvých ročně. V součtu miliony let života předčasně zahozeno každý rok, prakticky zbytečně.

Rizika nadváhy a obezity

Riziko smrti se ukazuje být jako nefunkční motivátor pro změnu životního stylu. Proč? Protože málokdo řeší, že jednou zemře. Většina lidí řeší, co je trápí v daný okamžik.

Tím, že je nadváha rozšířená u více než poloviny obyvatel naší populace, a tím, že je to rizikový faktor většiny civilizačních nemocí, zaměřit se pouze na téma nadváhy může přinést pozitivní výsledky obrovských dopadů, zachránit ročně mnohonásobně více životů, než kolik jich dokáže vzít covid, nehledě na to, že se snižuje riziko i covidu samotného.

Ve studii, do které bylo zahrnuto přes 3 miliony lidí, bylo zjištěno, jak tělesná hmotnost ovlivňuje riziko úmrtí, viz. graf:

(Horní řádek: Kuřáci. Spodní řádek: Nekuřáci. Pořadí grafů: 1) Celková úmrtnost – 2)Přenosné nemoci – 3)Nepřenosné nemoci – 4)Zranění a vnější vlivy)

Z grafu je patrné, že s rostoucí mírou nadváhy roste riziko nemocí a úmrtí. To platí i s rostoucí mírou podváhy. Obecně, nejlépe jsou na tom lidé s optimálním BMI, tedy s optimální tělesnou hmotností. Zároveň, nejen Státní zdravotní ústav označuje nadváhu a obezitu jako základní příčinu zmíněných civilizačních nemocí.

Nadváha jako faktor podporující covid

I když izolujeme nadváhu, jako samostatný faktor umocňující dopady covidu, dojdeme k závěru, že je to problém, který by se měl řešit. V časopise Sciencemag popisuje lékař jednotky intenzivní péče covidovou situaci tak, že do nemocnice přijížděla spousta lidí s příznaky nachlazení. Stav se postupně zhoršoval, mnozí skončili právě na jednotce intenzivní péče, mnozí zemřeli. „Byli to jinak zdraví, pracující lidé. kteří však často měli společnou vlastnost: obezitu, která byla hlavním rizikovým faktorem onemocnění.

Jedna z prvních větších studií, která zkoumala otázku nadváhy a jejího vlivu na covid, vycházela z 399 000 pacientů, a zjistila následující čísla: obézní lidé mají o 113% větší šanci na onemocnění, o 74% větší šanci, že skončí na JIP a o 48% větší pravděpodobnost, že na covid zemřou.

Další studie z Anglie na 334 000 lidech potvrzuje jasnou vzestupnou tendenci šance na hospitalizaci která stoupá s přibývajícími kilogramy.

Graf: Nebezpečí kilgramů navíc, riziko hospitalizace s rostoucí tělesnou hmotností

Chcete řešit covid? Řešte nadváhu. Zabijete víc much jednou ranou.

Současná řešení covidu, která jsou nám nabízena, neřeší příčinu problému, ale jen zmírňují jeho následky – což je klíčové pro zabránění kolapsu zdravotního systému. Covid tu však pravděpodobně zústane a bude se týkat zejména lidí s oslabenou imunitou.

Co se tedy vybízí jako velice logické řešení, je zaměřit pozornost na to, aby byli lidé vůči covidu rezistentní. Dává smysl, abychom zaměřili pozornost na odstranění faktorů, které z covidu dělají nebezpečnou záležitost.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), patří do rizikových skupin pro covid lidé s těmito problémy:

  • Rakovina
  • Chronické onemocnění ledvin
  • Chronická obstrukční plicní nemoc
  • Nemoci oběhové soustavy
  • Obezita
  • Cukrovka
  • aj.

Životní styl, který se podílí na rozvoji nadváhy, se zároveň podílí na rozvoji civilizačních nemocí. Žijte tak, abyste měli přirozenou hmotnost a budete žít zároveň preventivně vůči mnohým civilizačním nemocem. S tím se můžete vyřadit z hned několika rizikových skupin. Dokonce i většina druhů rakovin výrazně nižší riziko při zdravé váze. Nebuďte tedy k sobě lhostejní.

Vaše nemoc již není jenom váš problém

Ještě před covidem byla pro mě nemocnost společnosti problém (stačí mi potkávat nemocné lidi chodící po ulici, nebo vidět, jak si do košíku v obchodě dávají svůj jed, zatímco sotva dýchají – aniž by chápali, že si své nemoci působí sami), proto působím v tomto poli a zakládám projekty, jako je Zdravý Národ.

Teď s covidem se však situace stala dramatičtější. Ve společnosti roste tlak, vystupují konspirační teoretici, nositelé poselství od mimozemšťanů, rebelové ve válce za svobodu, ze kterých se stávají hrdinové davu. Lidé dostávají nařízení, ale minimálně nikdo kolem mě ho nechápe. Stres je všudypřítomný. O to důležitější je, soustředit se na podporu svého zdraví, udělat ten krok a začít. Protože nyní je nemoc jiných lidí viditelně problémem všech.

Přijde mi důležité poukázat na to, na co poukazuje covid – že nejvíce trpí ti, co si vybudují další zdravotní problémy. A nejčastějším důvodem dalších zdravotních problémů je nezdravý životní styl. Nyní však přibylo o důvod více, proč žít zdravě. Pokud jste to dosud nezvážili (kvůli sobě, svým blízkým), zvažte to kvůli celému světu nebo kvůli možnosti jít do obchodu bez košíku nebo nakupovat i v neděli!

Sdílejte příspěvek