Co všechno ovlivňuje BMI. Znáte své BMI?

Co je BMI?

BMI je zkratka pro Body Mass Index (Index Tělesné Hmotnosti). Tento termín publikoval poprvé ve své studii známý Ancel Keys v roce 1972. Vypočítává se vzorcem:

váha (kg) / výška (m2)

Je relativně dobrým a rychlým ukazatelem toho, je-li naše tělesná hmotnost nízká, akorát či příliš velká. To následně poukazuje na případně zvýšenná zdravotní rizika či přímo na zvýšení rizika úmrtí.

Nevýhody měření pomocí BMI

BMI ve své základní formě nezohledňuje pohlaví, věk. Není to příliš funkční nástroj pro sportující jedince, zejména ty, co nabírají svalovou hmotu (ti mohou jako ukazatel použít WHR). Měření navíc nepozná, jestli kouříte nebo ne. Kouření ovlivňuje tělesnou hmotnost a přidává BMI na nepřesnosti.

Jaké je optimální BMI?

Pokud ještě neznáte své BMI, použijte uvedený vzorec nebo kalkulačku na této stránce - ať více chápete, o čem hovoříme.

Jako „normální“ BMI se označuje hodnota v rozmezí 18,5-24,9. To by nám mělo říci například to, že nemusíme hubnout, nebo že nenavyššujeme riziko rozvoje případných nemocí, které se vážou na nadváhu, obezitu nebo na podváhu.

Možná i vás trklo, že je hranice u takto nastaveného BMI celkem široká. V mém případě by to znamenalo, že se svými 1.78 metry mohu vážit 59-79 kg a jsem v „normálu“. Skutečně není rozdíl mezi tím, vážím-li 60 nebo 79 kg?

Ze zkušenosti mohu říci, že 79 kg jsem měl jednou v životě, když jsem intenzivně cvičil a jedl spoustu tučného nezdravého jídla a byl jsem již celkem oplácaný, zatímco 59kg jsem dosáhl pouze při dlouhodobém půstu. Oboje pro mě byly extrémy.

Existuje poté mnoho studií, které poukazují např. na nárůst rizika rozvoje cukrovky od BMI 21. Ženy s BMI 24,5 mají 5x vyšší riziko cukrovky v porovnání s ženami s BMI 21. Lidé s BMI 18,5 mají 2x nižší riziko srdeční příhody v porovnání s lidmi s BMI 24,5. Jen nižší normální BMI má potenciál zachránit obrovské množství životů, neboť jsou nemoci oběhové soustavy hlavní příčínou úmrtí nejenom u nás, ale u většiny (ne-li všech) vyspělých zemí.

Co teprve benefity, které normální BMI přináší lidem, kteří mají nadváhu?

Skutečně optimální BMI

Je tedy vhodné čísla specifikovat a chceme-li použít BMI jako nástroj pro dosažení optimálního zdraví, pak se můžeme podívat na největší studii, která kdy toto téma zkoumala, vyhodnocovala data od více než 30 milionů účastníků přes 3 milionů úmrtí.

Vyfiltrujeme-li tyto údaje na osoby, které byly sledovány alespoň 20 let, pak nejnižší úmrtnost měli lidé s BMI v rozmezí 20-22. To by v mém případě znamenalo, 63-70 kg, kdy moje běžná váha je 72 kg a na hranici "optimálního" BMI (70 kg) se dostanou pouze pokud jím vskutku maximálně zdravě téměř výhradně rostlinnou výživu. Z praxe tedy vím, že je toto BMI poněkud přísné. V rámci běžně (tedy nezdravě) se vyživující společnoti by na něj nedosáhl téměř nikdo.

Jak by vypadalo vaše optimální přísné BMI se můžete podívat v následující tabulce.

 

Zdravé BMI je za humny a s ním i vyšší kvalita života

Pokud máte BMI v nepořádku, mělo by vám to předat v prvé řadě tu zprávu, že si ubíráte na kvalitě života, nejpravděpodobněji výměnou za to, že si pochutnáváte na nepřirozených a vysoce-kalorických jídlech. Je pravdou, že se po stránce chuti obtížně porovnává jablko se sladkostmi obsahujícími 10 aditiv zacílených na vaše chutě a budován závislosti. Pokud se vám však podaří začít jíst přirozenou stravu, chutě se vám zlepší a jablko vám poté dá tolik požitku, jako vám kdysi dala umělá, nezdravá sladkost.

Tento princip platí obecně u tématu zdravých / nebo nezdravých potravin. Zlepšení chutí je otázkou pár týdnů. Pár týdnů správně směřované pevné vůle do tvorby příjemnějšího a příjemnějšího, dlouhodobě udržitelného způsobu výživy.

Pokud tedy vaše BMI potřebuje upravit, věřte, že to stojí za to. Hovoříme zejména o většinové populaci s nadváhou či obezitou. Jste kousíček od toho, aby jste se cítili mnohem lépe.

 

S optimální BMI vám mohou pomoci naše služby nebo online kurz.

 

Read more...

„Hubnutí byste si měli užívat“: 3 netradiční tipy pro lepší postavu

Jaké vaše představa o hubnutí? Dřina? Hlad? Tak se pojďme podívat na to, jak to udělat jinak - abyste si cestu mohli užívat. Nadváha je tématem naší doby. Přes 50% lidí v naší společnosti má nadváhu či obezitu, kdy tendence přibírat na váze stoupá s věkem. Ve věku 60-70 let má nadváhu či obezitu okolo 70% lidí. To by mě trápilo zejména z důvodu vyššího rizika nemocí a náročnějšího života (méně energie, atd.). Ze současné statistiky se dají usoudit dvě věci:
  1. Je pravděpodobnější, že v průběhu života ztloustnete.
  2. To, co lidé považují za normální způsob výživy z tohoto hlediska nefunguje (respektive: pokud chcete nabrat na váze, tak to funguje dobře).
Samozřejmě: i přesto, že je nadváha všude kolem nás, nemusíte jí zažívat osobně. Stačí začít uvažovat a následně i žít odlišně, způsobem, který nadváhu negeneruje (a přesto nabízí požitek z jídla a hody). V tomto článku vám povím tři tipy získané ze studia výživy po světě. Tipy, které generují dlouhodobý úspěch, opírají se o principy výživy, které se používají i v zónách dlouhověkosti -místech, s nejvyšší průměrnou délkou života na Zemi, kde si lidé pomalu musí googlit, co znamená slovo nadváha - protože v jejich životech není. Na co tedy myslet při hubnutí?

1. Zaměřte se na příčinu: neřešte následek

Doba se mění, ale dá se říci, že dosavadní trendy v hubnutí mířily na řešení následku problému, zatímco ponechávaly jeho příčinu. To se samozřejmě projeví na výsledcích a statistikách, které říkají, že 80-98% (dle různých studií) lidí dlouhodobě neudrží případné krátkodobě nabyté zhubnutí. Na chvíli zhubnout je relativně snadné. Pokud ale nevyřešíte základní příčinu problému: nevhodný životní styl, pak v okamžiku, kdy poleví disciplína v dodržování obtížně dodržovatelných pravidel (např. kalorická restrikce, hlad), vrátíte se k původnímu životnímu stylu a s tím se pravděpodobně navrátí i vaše původní váha, ne-li něco navíc. Kalorická restrikce je přežitek, krátkodobé řešení vhodné možná při akutní potřebě zasáhnout do své tělesné hmotnosti. Obdobně je to s potravinovými doplňky. Než utrácet tisíce korun měsíčně za umělé, lidmi vytvořené berličky s neznámými dlouhodobými dopady na lidské zdraví - je lepší začít žít a jíst přirozeněji. Nadváha je následek. Její příčina je nevhodný životní styl, zejména nevhodná výživa. Správné řešení situace je zaměřit se na změnu životního stylu. Tato změna musí být příjemná a trvale udržitelná. Pak máte vyhráno.

2. Cesta k hubnutí je cíl

Jedna možný přístup při hubnutí je: pojďme se podívat na vaše složení těla, BMI, atd. Následně se pokusme dostat BMI do normálních hodnot. Váš cíl tedy je (příklad) zhubnout 8 kilogramů. Poté je běžné, že tomu přizpůsobujete své chování. Riziko však je, že se budete soustředit pouze na dosažní výsledku, nehledě na akce, které k tomu použijete. Opět: drastické hladovění vám pomůže dosáhnout např. tohoto cíle zhubnout 8 kilogramů. Cesta, kterou jste se k výsledku dostali, je ovšem nezdravá, dlouhodobě neudržitelná. Výsledek je tedy pravděpodobně jen krátkodobým nádechem lehkosti. Druhý přístup, který se začíná objevovat ve světě hubnutí, je jiný. Říká: soustřeďte se na cestu, výsledky se poté dostaví samovolně. Vy tedy můžete vědět, že pro dosažení optimálního BMI potřebujete zhubnout 8 kilogramů, ovšem tuto informaci dáte stranou a namísto toho svoji pozornost zaměříte na to, abyste ve svém životě začali jít po cestě, která vede k dlouhodobému hubnutí. Stačí naučit se správnou cestu. Poté, nepatříte-li k velice vzácným genetickým výjimkám, hubnutí bude samovolným výsledkem nové cesty, tak jako je 70% populace s nadváhou výsledkem, který nabízí současná cesta všední výživy.

3. Užívejte si proces hubnutí

Jaké pocity vám vyvstanou při představě, že byste se měli pustit do procesu hubnutí? Je to radost? Pravděpodobně ne. Historie hubnoucích praktik, které se ptakticky stavěly např. na odepírání si jídla, nevytváří žádné příjemné konotace. Člověk, který se rozhodne zhubnout s konvenčním povědomí o tématu, pravděpodobně udělá přesně to, že bude jíst málo. Bude mít hlad. K tomu začne fyzicky dřít, tedy bude mít ještě větší hlad. Třetí den vybílí lednici a odnáší si tak nepříjemnou zkušenost plnou utrpení s pocitem neúspěchu na konci. Tudy cesta nevede. Proces hubnutí by měl přinášet radostné chvíle do vašeho života. Namísto fyzické dřiny do začátku bohatě stačí příjemné procházky v přírodě - přirozený pohyb. Nadváha pramení z nadbytku kalorií. Tento nadybytek však vzniká zejména z konzumace nepřirozených potravin, průmyslově zpracovaných potravin, nadbytku živočišných potravin a nedostatku potravin rostrlinného charakteru (ovoce, zelenina). Klíčvé je uvědomit si, že ovoce, zelenina, luštěniny... to je zejména voda a vláknina - malé množství kalorií a veliké množství živin, které nastartují vaště tělo do správného fungování. Bavíme se tady o tématu kalorické hustoty potravin, které učíme naše členy v rámci online kurzu. Metody hubnutí, které učí konzumaci více ovoce a zeleniny, nejenom že samy o sobě snižují množství kalorií, které člověk sní, ale jak se výživa přibližuje k čistě rostlinné výživě, začínají se používat metody hubnutí s přívlastkem "Ad libidum". To znamená, že můžete jíst dle chuti. Nikde žádné utrpení, žádný stres.

Shrnutí

Hubnutí by tedy mělo vypadat tak, že se rozhodnete změnit svůj způsob výživy (nikoliv jíst méně v rámci toho starého způsobu výživy). Naučíte nové recepty, z nových surovin. Jídlo vám chutná, cítíte se díky němo svěžeji, a jeho výsledkem je i redukce hmotnosti - vyrazili jste po správné cestě. Procházky jsou příjemnou záležitostí. Netrpíte hladem, přesto jste významně snížili množství kalorií, které přijímáte. Začíná vám být lépe a lépe, a tak máte tendenci dodržovat nový způsob výživy více a více. Opouští vás myšlenky na staré jídlo, protože brzy zjistíte, že vám vlastně vůbec nechybí. Zlepší se vám chuťě, zpestří se vám jídelníček o spoustu nových surovin - kvalita požitku z výživy stoupne. Naopak cena nestoupá, protože základní potraviny, ze kterých se nový jídelníček staví, jsou levné. Nakonec si ze zvědavosti dáte portaviny, které jste jedli kdysi běžně. Budete se divit, jak jste to mohli jíst? Bude to moc mastné, moc slané či přeslazené. Opět se utvrdíte, že vám nic nechybí, jste spokojeni a moc vděčni vůči sobě samým, že jste udělali tuto klíčovou změnu ve vašem životě, která dodává nejenom prognózu lepšího zdraví v budoucnosti, ale i lepší každodenní pocit ze sebe sama.
Read more...

COVID-19 vs. NADVÁHA: co je nebezpečnější?

V tomto článku přirovnám covid k nadváze a civilizačním nemocem. Cílem není bagatelizovat covid, ale podívat se na současnou situaci v kontrastu již dlouhodobě přítomných nemocí v naší společnosti a ideálně i inspirovat k jejich řešení. Dát podnět k tomu, aby si člověk „nenechal líbit“, že nás všední život statisticky vede jak k nadváze, tak k souvisejícím zdravotním problémům.

Zjistěte více kvalitních informací o covidu na této přednášce:

 

COVID KONSTRUKTIVNĚ

Rozpuk virové nemoci covid-19 na sebe váže značnou pozornost. Ta, byť je pro mnohé zdrojem obrovského stresu, a tedy prakticky kontraproduktivní, je ze své podstaty oprávněná, vede v informovanost společnosti a následnou prevenci mnohých úmrtí. Nekontrolovaný rozpuku covidu by přehltil nemocnice, které se již nyní pohybují na hranici kapacity jak lůžek, tak personálu. Možnost rozvolnit průběh nemoci tak reálně zachraňuje životy - nejčastěji našich starších blízkých: rodičů, babiček, dědů. Příběhů o mrtvých blízkých mám kolem sebe již dost.

Zejména z úcty k ohrožené skupině lidí se jeví být vhodné dodržovat stanovená opatření, obzvláště vyhýbat se zbytečným sociálním kontaktům. Některá opatření se mohou jevit (nebo i být) zbytečná, některá na hlavu postavená, nicméně je vidět, že do určité míry fungují. To naznačuje i následující graf, který ukazuje, že se vznikem opatření začalo klesat i množství úmrtí spojené s covidem. Kdo ví - možná i stihneme klidné Vánoce.

Pod grafem mimo jiné můžeme vidět i celkový počet úmrtí na COVID od jeho počátku pro tuto chvíli (4.12): 8902.

Cena na životech - covid v ČR za 1 rok

První úmrtí na covid v ČR bylo konstatováno k datu 20.3.2020. Pro jednoduchost výpočtů budu postupovat následovně: za 269 dní zemřelo na covid 8092 lidí. Budu se tvářit, že by přímá úměra mohla dávat směrodatný výsledek a vyjde mi, že tímto tempem by za rok zemřelo cca 12 000 lidí.

Nezanedbatelná otázka ale je i to, jakou cenu za to platíme jako společnost - od určité míry omezování osobní svobody, nepohodlí v rouškách, extrémní množství stresu, finanční problémy obrovské skupiny lidí, aj. To všechno určitě patří mezi „daně“ covidu.

Skončí někdy doba covidová?

Narozdíl od mnohých jiných onemocnění se covid šíří i od člověka, který nemá příznaky nemoci. V praxi: můžete mít covid, cítit se zdravě, ale i tak nakažujete své okolí. Proto je patrně nemožné zastavit pandemii covidu jinak, než pomocí hromadné vakcinace (svůj osobní názor na toto téma nechám stranou) nebo pomocí čekání na to, až bude ve společnosti rozšířená skupinová imunita u cca 60% obyvatel (vypočítáno na základě nakažlivosti viru - např. dle čísel z Korey by stačilo 30% populace s imunitou, dle čísel ze Španělska 80%). Do té doby jsou zde právě opatření, která mají zabránit neúnosnému dopadu nemoci na společnost.

Budoucnost je však velice nejistá: virus mutuje, imunita není trvalá (člověk může onemocnět znovu). Jak to doopravdy skončí?

VÍCE O TOM V PŘEDNÁŠCE COVID KONSTRUKTIVNĚ

Je velice pravděpodobné, že s námi covid zůstane napořád. Počet úmrtí by měl díky skupinové imunitě klesat. Pozornost tomuto tématu bude dávána do té doby, dokud to bude zajímavé téma pro média. Poté se objeví nový problém, který bude mediálně zaměstnávat lidské mysli.

 

Jsou zde vážnější rizika pro naše zdraví?

Co mě z pozice člověka dlouhodobě zabývajícího se propagací zdravého životního stylu fascinuje, je selektivnost nebezpečí, kterému věnujeme pozornost. V ČR ročně zemře cca 100 000 lidí. covid počet smrtí navýší, to ano. Nicméně obrovské množství z celkové úmrtnosti naší země, jsou nemoci, kterým se můžeme vyhnout možná i jednodušeji, než covidu. Jen na ně nikdo neupozorňuje, a tak pozorujeme své blízké, jak podléhají nemocem cév, trápí se s cukrovkou, ztrácí paměť...

Třetinu až polovinu úmrtí v naší společnosti (v závislosti na způsobu tvorby dat) tvoří nemoci oběhové soustavy: mnohým z nich by šlo zabránit. Existují dokonce (vědecky podložené) názory, že jsou nemoci, jako je infarkt a mrtvice zbytečné. Ještě nedávno tyto nemoci neexistovaly u mnohých společností na Zemi, např. studie z roku 1960 v Ugandě porovnávala 632 mrtvých Uganďanů s 632 mrtvými Američany (stejného věku, pohlaví, atp.). 136 Američanů (22%) zemřelo na Infarkt. U Uganďanů se našel jeden případ (0,2%) infarktu, který navíc ani nezapříčinil úmrtí.

Nemoci oběhové soustavy doprovází mnohé komplikace, které ničí lidem život: bolesti, únava, braní léků a následně dalších léků. Vysoký krevní tlak - do veliké míry řešitelný pomocí životního stylu - je riziko úmrtí č. 1 v naší společnosti. K nemocem oběhové soustavy bychom mohli připočíst mnohé rakoviny, nemoci mozku typu Alzheimer, cukrovky, vysoké hladiny cholesterolu a vysoký krevní tlak (rizikový faktor úmrtí č.1), spolu s dalšími civilizačními nemocemi.

Podle WHO jsou civilizační nemoci zodpovědné za 70% úmrtí na světě. SZÚ říká 60%. Kdybychom toto procento použili na ČR, jsou zodpovědné za cca 60 000-70 000 mrtvých ročně. V součtu miliony let života předčasně zahozeno každý rok, prakticky zbytečně.

Rizika nadváhy a obezity

Riziko smrti se ukazuje být jako nefunkční motivátor pro změnu životního stylu. Proč? Protože málokdo řeší, že jednou zemře. Většina lidí řeší, co je trápí v daný okamžik.

Tím, že je nadváha rozšířená u více než poloviny obyvatel naší populace, a tím, že je to rizikový faktor většiny civilizačních nemocí, zaměřit se pouze na téma nadváhy může přinést pozitivní výsledky obrovských dopadů, zachránit ročně mnohonásobně více životů, než kolik jich dokáže vzít covid, nehledě na to, že se snižuje riziko i covidu samotného.

Ve studii, do které bylo zahrnuto přes 3 miliony lidí, bylo zjištěno, jak tělesná hmotnost ovlivňuje riziko úmrtí, viz. graf:

(Horní řádek: Kuřáci. Spodní řádek: Nekuřáci. Pořadí grafů: 1) Celková úmrtnost - 2)Přenosné nemoci - 3)Nepřenosné nemoci - 4)Zranění a vnější vlivy)

Z grafu je patrné, že s rostoucí mírou nadváhy roste riziko nemocí a úmrtí. To platí i s rostoucí mírou podváhy. Obecně, nejlépe jsou na tom lidé s optimálním BMI, tedy s optimální tělesnou hmotností. Zároveň, nejen Státní zdravotní ústav označuje nadváhu a obezitu jako základní příčinu zmíněných civilizačních nemocí.

Nadváha jako faktor podporující covid

I když izolujeme nadváhu, jako samostatný faktor umocňující dopady covidu, dojdeme k závěru, že je to problém, který by se měl řešit. V časopise Sciencemag popisuje lékař jednotky intenzivní péče covidovou situaci tak, že do nemocnice přijížděla spousta lidí s příznaky nachlazení. Stav se postupně zhoršoval, mnozí skončili právě na jednotce intenzivní péče, mnozí zemřeli. „Byli to jinak zdraví, pracující lidé. kteří však často měli společnou vlastnost: obezitu, která byla hlavním rizikovým faktorem onemocnění.

Jedna z prvních větších studií, která zkoumala otázku nadváhy a jejího vlivu na covid, vycházela z 399 000 pacientů, a zjistila následující čísla: obézní lidé mají o 113% větší šanci na onemocnění, o 74% větší šanci, že skončí na JIP a o 48% větší pravděpodobnost, že na covid zemřou.

Další studie z Anglie na 334 000 lidech potvrzuje jasnou vzestupnou tendenci šance na hospitalizaci která stoupá s přibývajícími kilogramy.

Graf: Nebezpečí kilgramů navíc, riziko hospitalizace s rostoucí tělesnou hmotností

Chcete řešit covid? Řešte nadváhu. Zabijete víc much jednou ranou.

Současná řešení covidu, která jsou nám nabízena, neřeší příčinu problému, ale jen zmírňují jeho následky - což je klíčové pro zabránění kolapsu zdravotního systému. Covid tu však pravděpodobně zústane a bude se týkat zejména lidí s oslabenou imunitou.

Co se tedy vybízí jako velice logické řešení, je zaměřit pozornost na to, aby byli lidé vůči covidu rezistentní. Dává smysl, abychom zaměřili pozornost na odstranění faktorů, které z covidu dělají nebezpečnou záležitost.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), patří do rizikových skupin pro covid lidé s těmito problémy:

  • Rakovina
  • Chronické onemocnění ledvin
  • Chronická obstrukční plicní nemoc
  • Nemoci oběhové soustavy
  • Obezita
  • Cukrovka
  • aj.

Životní styl, který se podílí na rozvoji nadváhy, se zároveň podílí na rozvoji civilizačních nemocí. Žijte tak, abyste měli přirozenou hmotnost a budete žít zároveň preventivně vůči mnohým civilizačním nemocem. S tím se můžete vyřadit z hned několika rizikových skupin. Dokonce i většina druhů rakovin výrazně nižší riziko při zdravé váze. Nebuďte tedy k sobě lhostejní.

Vaše nemoc již není jenom váš problém

Ještě před covidem byla pro mě nemocnost společnosti problém (stačí mi potkávat nemocné lidi chodící po ulici, nebo vidět, jak si do košíku v obchodě dávají svůj jed, zatímco sotva dýchají - aniž by chápali, že si své nemoci působí sami), proto působím v tomto poli a zakládám projekty, jako je Zdravý Národ.

Teď s covidem se však situace stala dramatičtější. Ve společnosti roste tlak, vystupují konspirační teoretici, nositelé poselství od mimozemšťanů, rebelové ve válce za svobodu, ze kterých se stávají hrdinové davu. Lidé dostávají nařízení, ale minimálně nikdo kolem mě ho nechápe. Stres je všudypřítomný. O to důležitější je, soustředit se na podporu svého zdraví, udělat ten krok a začít. Protože nyní je nemoc jiných lidí viditelně problémem všech.

Přijde mi důležité poukázat na to, na co poukazuje covid – že nejvíce trpí ti, co si vybudují další zdravotní problémy. A nejčastějším důvodem dalších zdravotních problémů je nezdravý životní styl. Nyní však přibylo o důvod více, proč žít zdravě. Pokud jste to dosud nezvážili (kvůli sobě, svým blízkým), zvažte to kvůli celému světu nebo kvůli možnosti jít do obchodu bez košíku nebo nakupovat i v neděli!

Read more...